To první, když se řekne sport, má každý z nás tendenci si vybavit čistě pouze fyzickou námahu. Uvažování je to však správné, jelikož se jedná o ten nejtitěrnější základ. A toto je přesně ten důvod, proč to mnohé lidi odrazuje. Co z toho budu mít? Nekonečnou bolest svalů a končetin? Svým způsobem ano, ale zrovna u sportu platí rčení: „Co tě nezabije, to tě posílí.“ Když se člověk rozhodne, že s tím tedy začne, zkrátka z toho žádný užitek nepocítí. Alespoň zatím ne, dokud mu to nedojde.
Fyzická zátěž je vedle faktu, že jej mnozí považují za negativní aspekt, velkou předností. Sportem člověk zároveň začne postupně zvyšovat svou fyzickou kondici a časem mu ta bolest už ani nepřijde nijak zjevná. Prospěje se tím ve značném míře tělu a obzvláště to postupně začnete cítit v případě, že záměrně chcete zhubnout či jen trochu shodit váhu. V tomto případě se jedná o ten nejčastější důvod, proč člověk začne sportovat. Těch důvodů je pochopitelně více, například udržování fyzické kondice, příprava na různé soutěže a závody. Anebo zkrátka jen tak. Zdálo by se, že sport podporuje čistě fyzickou stránku vaší existence. Je toho ovšem mnohem více.
Člověk je v podstatě nejvíce schopen fungovat na bázi rovnováhy. Máme sice fyzické tělo, ale duševní pocity. V tomto ohledu zde platí přímá úměra. Zdravější tělo, zdravější duch. Tím, jak sportujete a vystavujete tělo určité fyzické zátěži, se zlepšuje i vaše psychická stránka. Klíč je v tom, že ta bolest v důsledku sportu na vás začne působit jako kdybyste ji potřebovali, abyste se v této lepší kondici udrželi – jinými slovy, budete mít čím dále tím větší snahu se stávat lepšími. A to ve všech ohledech.
Tím, jak se této bolesti vystavujete, vám vlastně vaše psychika ukazuje, že když se pro něco rozhodnete a někam to dotáhnete, posunete se dál. A to je to, oč tu běží. Jedná se o takové „obelhání“ normálně lenivého mozku a je to zaručený lék proti prokrastinaci. A tento úspěch pouze tkví v jednom – rozhodnout se začít a konat tak.