Náhlý nárůst a kolísání cen základních potravin, které souviselo s obchodováním na světových komoditních trzích a poklesem zásob potravin v mnoha zemích, vyvolaly významný kulturní posun, neboť přiměly větší počet lidí hledat peněžní příjmy a vstoupit na trh práce, jak uvádějí autoři. Přestože lidé v zemích, jako Keňa, Bolívie, Indonésie, Pákistán, Vietnam nebo Zambie, pracovali mnohem usilovněji, aby vydělali dostatek peněz na uživení svých rodin, měli k dispozici mnohem méně času s rodinou.
Výsledek studie, kterou vypracoval Institut pro rozvojové studie spolu s organizací Oxfam, ukazuje, že začali nakupovat prefabrikované potraviny a rychlé občerstvení, když cestovali za prací.

Ženy začaly vykonávat náročnější a nejisté placené práce a pod tlakem na urychlení práce a uživení rodiny přešly na hotová a rychlá jídla. „Děti a mladí lidé si také rychle zvykli na různé druhy zpracovaných potravin, které jsou levné, chutné, trendové, ale rovněž návykové,“ uvádějí autoři. Fenomén mobilního stravování se nejvíce projevil u mužů v rozvíjejících se ekonomikách ve venkovských a městských oblastech.

U některých proto, že neměli žádnou rodinu, k níž by chodili na jídlo, a u jiných proto, že by se mimo domov mohli najíst lépe. A jiní pro změnu stále nalézají ve veřejných restauracích a snack barech, které se staly součástí jejich pracovního dne, přátelství a sounáležitost.

Lidé očividně pracovali mnohem tvrději, aby se uživili. Ale přesto a navzdory rostoucím mzdám nebyli tito lidé schopni poskytnout svým rodinám kvalitnější stravu. Autory zajímalo, proč se tak mnoho lidí rozhodlo přejít ke zpracovaným, baleným a kupovaným potravinám, a dospěli k závěru, že jde o kombinaci praktických a psychologických důvodů, včetně dostupnosti a návykové povahy nezdravých potravin s vysokým obsahem cukru, soli a tuku.